Výprodeje jsou pro obchodníky jediný způsob, kterým mohou prodloužit koncernovou nákupní špičku i po rozdání vánočních dárků. Do prodejen mají přilákat ty, kteří část peněz utratili před svátky.
Mám jistotu, že ve výprodejích koupím zboží skutečně se slevou, kterou obchodník v prodejně uvádí?
Tentokrát se počítá s tím, že utratí další, neboť neodolají nízkým cenám.
Za „výprodeji“ stojí vždy marketing a ne snaha nabídnout atraktivní zboží. Obchodníci se potřebují zbavit potravin a výrobků s omezenou lhůtou použitelnosti a také zboží, které by zůstalo na skladě do příští sezóny. Takového zboží je však omezené množství a tak pro „megavýprodeje“ musí udělat podstatně více. Nejednou i zavádět.
Nekupujte zboží, které nepotřebujete. U potravin je zvykem kombinovat různé druhy výrobků do „akciových balíčků“, kde si se zajímavým produktem vložíte do košíku i to, co nepotřebujete. Sledovat se vyplatí nejen ceny jednotlivého zboží, ale také údaje o spotřebě.
Zvlášť u zboží, které po zbytek roku na regálu nenajdete. Nekupujte víc, než jste plánovali. Pokud vám prodejce nabízí zvýhodněné balení tří či více kusů téhož zboží, chce mít jistotu, že v prodejně necháte více peněz bez ohledu na to, jaká je vaše skutečná potřeba.
Visačky s velkými procentuálními slevami ne vždy říkají pravdu. Může se stát, že zboží koupené s 50procentní slevou koupíte jinde za standardní cenu levněji. Vyhýbat se třeba i spotřebitelským boxům s jednoeurovými cenami – kvalita zboží nejednou neodpovídá jeho ceně.
Nejlépe uděláte, pokud si před pokladnou uděláte malou rekapitulaci. Než stojíte v dlouhé řadě, z košíku můžete vybrat vše, co byste do něj jinak nevložili. Lákavé cenovky a visačky s velkými procenty jsou mimo váš pohled.